Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Poslední klapka

Týden před Vánocemi tragicky zahynul můj kamarád Lukáš. V pět hodin ráno to v mikrospánku napálil na dálnici přímo pod kamion. 

Vzalo mu to hlavu, řekla naše společná kamarádka Lenka, když mě uviděla před zkušebnou, jak s kapelou nakládáme aparaturu do dodávky a vyjíždíme směr pardubické Vánoční trhy. Zaháněl jsem tu představu, co jsem mohl, ale stejně se mi to do teď vrací. Pořád nevím, jak s tím naložit. Mladý kluk, který právě překročil třicítku.

Když jsem ještě každé ráno, mezi osmou a devátou, začínal v Café Palác svůj pracovní den, Lukáš tam už sedával a připravoval si podklady pro revizi stavebních prací. Po čase jsme se jako štamgasti začali zdravit, posléze jsme k pozdravu přidali úsměv, jakože víme, až nás konečně seznámila Lenka, tehdy servírka Café Palác, kvůli které jsme tam všichni chodili. Pak už jsme si sedali ke stejnému stolu a vedli řeči. A ještě trochu později se k nám přidal Marek, se kterým jsem zrovna začínal hrát v kapele, jednou si tak přinesl trubku a k ranní kávě hrál v tom malém tmavém lokále bez oken sólo jenom pro nás. A protože všichni čtyři, Lukáš, Marek, Lenka a já jsme si ta rána vždycky užívali, venku každý spěchal, ale tady jsme teprve všichni pomalu přicházeli k sobě, přinesl jednou Lukáš lahev dobrého koňaku, Marek, gurmán, odkudsi z tašky vytáhl luxusní kaviár, Lenka každému do napoleonek rozlila jen tak slzu koňaku na chuť a malými lžičkami jsme si nabírali červené kuličky kaviáru a zajídali to čerstvým chlebem. A pak jsme si dali kafe a zapálili cigaretu, Marek zase vytáhl trubku a hrál nám všem sólo. Taková byla rána v Café Palác. A mluvili jsme o kapele, to jsme tehdy ještě hráli covery, Lukáš na nic nehrál, ale strašně nám záviděl, jak o tom mluvíme, jak jsme s Markem probírali průběh zkoušek, jak jsme si zase na něco přišli a Lukáš říkal, já, když vás takhle poslouchám, já si asi pořídím klavír a začnu se na to učit. Ale až tady skončím s tou prací, to je ještě tak na dva roky, tak potom si pořídím klavír a kvůli vám, kluci, se na to začnu učit, protože když vás slyším, jak nadšeně o tom mluvíte, tak chci hned taky na nějakej nástroj umět.

A když měl Marek ten rok kulaté narozeniny, přemýšleli jsme s kapelou, co mu darovat, Marek si mohl koupit, co chtěl a to my nemohli, přišli jsme s nápadem, že mu k narozeninám nadělíme zážitek, na který jen tak nezapomene, protože Marek od chvíle, kdy slyšel ASPM Jana Spáleného, nechtěl už poslouchat nic jiného, kvůli němu se učil hrát na trubku a kvůli Markovi jsme v rané éře naší kapely, v naší rané éře coverů, hráli jsme od Spáleného Asi v tom bude nějakej háček, Marek do toho dával všechno, my všichni jsme do toho dávali všechno, protože od doby, kdy jsme začali hrát, byla pro nás kapela nejvíc, přestávali jsme přitom vnímat čas a napojovali se jeden na druhého, a tak když jsme zjistili, že Marek má za půl roku ty kulaté narozeniny, domluvili jsme se, že se pokusíme pozvat tajně Jana Spáleného na naši zkoušku a jak Marek začne zpívat, najednou se tam vedle něj objeví a spolu si střihnou tuhle píseň. A tak jsme si sehnali číslo, dobrý den, víte, nám je to trochu hloupé, ale stejně to zkusíme, my máme kamaráda a hovor plynul a Jan Spálený byl v telefonu zaskočen a my mu říkali, víte, vy jste pro našeho kamaráda totéž, co pro jiné z nás třeba Paul McCartney nebo Eric Clapton nebo Bruce Springsteen nebo Paul Simon, víte, a tak si představujeme, že kdyby někdo z nich přišel takhle na naši zkoušku, tak by se nám podlomila kolena, že bysme úplně zapomněli hrát a kdybyste přijel na naši zkoušku vy a najednou se objevil vedle našeho kamaráda, tak on úplně zapomene hrát a my chceme být u toho, když se mu z vás podlomí kolena. Takhle jsme to říkali Janu Spálenému, až nám řekl, domluvme se tak, že mi zítra zavoláte a já vám řeknu, jak jsem se rozhodl. A další den jsme mu zavolali, dobrý den, tak my voláme, jak jste se rozhodl a Jan Spálený řekl, já to pro vás a pro vašeho kamaráda udělám. A Lukáš, který u těchto konspirativních telefonátů byl, hned řekl, já do toho jdu taky, u toho já musím být, nabízím se, že Jana Spáleného z Prahy přivezu, my s Lenkou pro něj pojedeme a náklady na benzin budou můj vklad do vašeho dárku pro Marka. A tak jsme rozeslali po Markových kamarádech tajný e-mail, pozvali jsme je na kamuflovanou zkoušku do Divadla hudby, které jsme si pro to slavnostní sobotní odpoledne vypůjčili, začali jsme zkoušet, měli jsme nazvučený sál, měli jsme krásný zvuk a společně radost, že za toho půl roku příprav se před Markem nikdo z nás neprořekl, půl roku jsme žili tímto odpolednem, až už konečně nadešel ten pravý čas, hráli jsme na pódiu, zatímco nahoře na terase kavárny Café 87 se právě shromažďovali Markovi a naši společní kamarádi, kteří nám přispěli na ubytování pro Jana Spáleného, ti všichni ve smluvený čas přicházeli v krásné červnové odpoledne na terasu kavárny a čekali, až Lukáš s Lenkou přivezou hlavního hrdinu dne, průběžně chodily zprávy z D1, a jakmile na čas dorazili, rozsvítila se nám všem v sále na mobilech tajná zpráva, že Jan Spálený je připraven, a tak přesně v tu chvíli jsme řekli, Marku, teď bychom si mohli zkusit tu tvoji oblíbenou píseň, co tak skvěle zpíváš a teď do toho dej všechno, ať to dáš líp než Spálený, musíš to teď zazpívat a zahrát tak, aby si i on řekl, kdyby tě slyšel, že líp by to sám neuměl, a tak jsme začali hrát, zvukař s osvětlovačem se soustředili, v sále se úplně zhaslo, jen štychy šly do nás naplno jako na regulérním koncertu, hráli jsme jako o život, ale tentokrát se nikdo z nás kromě Marka nesoustředil na hru, ale na příchod hvězdy dne, zvukař měl už připravený bezdrátový mikrofon, který měl Janu Spálenému podat, až přijde do sálu, takhle jsme si to vysnili, takhle jsme o tom půl roku mezi sebou mluvili a věřili, že to vyjde, a teď jsme stáli na pódiu a měli upřené oči na dveře od sálu, které v tom ostrém světle reflektorů nebylo beztak vidět, takže jsme nevěděli, jestli už je s námi, nezbývalo, než poslouchat, až přijde refrén, zda se Markův hlas zdvojí s hlasem Spáleného. A přišel první refrén písně Asi v tom bude nějakej háček, Marek pořád zpíval sám, pak přišla sloka, a když se ozval refrén podruhé, už byl Markův hlas posílen o chraplavý zpěv jeho hrdiny, Marek na chvíli znejistěl, ale pak už zase zpíval jako na začátku, pak přišlo sólo, dlouhé sólo na trubku, jak nám ho Marek hrával ráno v Café Palác, a když přišlo znovu na refrén, znovu zazněl ten zdvojený zpěv a Marek znovu znejistěl, ale hrdinně zpíval dál, to už jsme všichni viděli, jak ze tmy vystoupil Jan Spálený a zůstal s mikrofonem pod pódiem, ale Marek, jak byl zabrán do svého výkonu a měl přitom zavřené oči, tak nic neviděl, jenom si myslel, že zvukař si z legrace přimíchal k jeho zpěvu zpěv z cédéčka Jana Spáleného, tak v klidu zpíval se zavřenýma očima dál. A když jsme dohráli, Marek do ticha řekl, hele, já jsem zpíval se Spáleným. A Bára, která s námi tehdy zpívala, horečnatě přikyvovala a s potlačovaným smíchem řekla, dyť jo, a pak se v sále rozsvítilo a tam, kde do té doby byly prázdné židle, tam teď sedělo publikum, kamarádi, kteří spolu s Janem Spáleným úplně potichu během písně vnikli do sálu a obsadili místa, všichni hlasitě tleskali a pokřikovali a smáli se a Marek, který to nečekal, se najednou podíval pod pódium, kde bezelstně stál Jan Spálený, usmíval se na něj a řekl, tak vám přeju všechno nejlepší k narozeninám. A po improvizovaném koncertu, který pro nás pro všechny sehráli oslavenec se svým guru, protože Marek znal všechny jeho věci, šli jsme to oslavit na terasu. Jan Spálený s námi seděl ještě dvě hodiny, Lukáš, který byl vždycky mužem v pozadí, který vždycky všechno bezpečně jistil z týlu, i teď seděl tak trochu bokem a usmíval se, jeden ze strůjců konspiračního odpoledne, které vyšlo ještě líp, než jak jsme si vysnili, byl šťastný jako my, ve městě, kde nikoho neznal, ale trávil v něm služebně dva roky. Lukáš byl u všeho, co jsme kdy plánovali, byl náš první fanoušek a podporovatel, který nám v tom nejlepším záviděl ten zázrak, který přináší společné hraní. A Lenka, která mi týden před Vánocemi oznámila tu šokující zprávu, řekla, až budete hrát, vzpomeňte si na něj, vždyť víš, jak vás měl rád.

Týden před Vánocemi padla tvoje poslední klapka, Lukáši. Vole…

Autor: David Hrbek | pondělí 18.2.2019 14:26 | karma článku: 30,62 | přečteno: 2041x
  • Další články autora

David Hrbek

Vostřílenej Žižka

Mirek Žáček umřel, řekla maminka, když dotelefonovala. Seděli jsme zrovna v restauraci Lunapark v Mariánských lázních.

20.2.2019 v 15:12 | Karma: 14,99 | Přečteno: 687x | Diskuse| Kultura

David Hrbek

Hovory s matkou

Ty znáš Mínu, tu moji známou, jak ona pořád umírá na různý nemoci, který nemá, že jo, tak ta se jeden čas kamarádila s nějakou Alenou.

8.2.2019 v 10:54 | Karma: 13,47 | Přečteno: 513x | Diskuse| Poezie a próza

David Hrbek

Ty nejlepší věci

Ty nejlepší věci člověk nikdy nenapíše, nikdy nesloží, nikdy nenamaluje, ty nejlepší fotografie se vždycky minou s fotoaparátem.

7.2.2019 v 14:45 | Karma: 7,61 | Přečteno: 360x | Diskuse| Poezie a próza

David Hrbek

Když Suzanne Vega přijde k vám domů na svačinu

Čas od času mě náhle zašimrá v krku a nečekaně mi něco několikrát rychle za sebou stiskne ohryzek, až se toho leknu.

28.2.2017 v 14:32 | Karma: 15,23 | Přečteno: 328x | Diskuse| Kultura

David Hrbek

Když já se neumím modlit

Stál jsem v knihkupectví u regálů naditých knihami, které jsem kdysi dávno četl nebo jen držel v ruce, naditých knihami, které ve mně začaly znovu probouzet úžas, jenž jsem kdysi pociťoval a byl přesvědčený, že mě něco velkého ček

21.2.2017 v 16:28 | Karma: 10,47 | Přečteno: 298x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy

25. dubna 2024

Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...

Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu

25. dubna 2024

Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...

Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury

25. dubna 2024

Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...

Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha

24. dubna 2024  22:47

Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...

  • Počet článků 14
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 842x
MDLO je pseudonym pro autora, který má iniciály DH

Seznam rubrik